Na výstavu motýlů jsme vyrazili autobusem – už samotná cesta byla plná očekávání a zvědavých pohledů z okna. A když jsme vstoupili dovnitř? Najednou kolem nás poletovaly desítky nádherně zbarvených motýlů – modří, žlutí, oranžoví, s křídly jako malované obrázky
Největší radost přišla ve chvíli, kdy si někteří motýlci vybrali naše žáky jako své „přistávací dráhy“. Seděli jim na rukou, nohou, dokonce i na ramenou. To byly okamžiky plné tichého úžasu, opatrnosti a opravdové radosti.
Zpátky jsme se vraceli vlakem – unavení, ale šťastní. Plní zážitků, dojmů a úsměvů.
Byl to den, kdy jsme na chvíli zpomalili… a nechali se unést lehkostí motýlích křídel
